Čelem k vítězi

Ohlédnutí se za brazilskými volbami a jejich unikátním fenoménem, federálním státem Minas Gerais. Stojí právě on za vítězstvím všech prezidentů v brazilské historii?

A pokud ano, proč?

Zdroj obrázku: LANCE!

Josef Humlíček, 7. listopad, 2022, Brazílie

Volby jsou po celém svobodném světě někdy méně a někdy zase více emocionální záležitostí. V politickém střetu různých idejí, osobních i společenských zájmů, kultur, zvyklostí, jejich reprezentantů a dalších vnitřních i vnějších vlivů se objevují různé a zajímavé jevy, které volební proces doprovází a ovlivňují ho.

Například v případě USA se mluví o tzv. swing states – z anglického slova swing, což znamená houpat se. V těchto státech mají tradičně vyrovnanou a silnou podporu obyvatel obě dvě hlavní tamní politické entity – republikáni a demokraté. S ohledem na americký volební systém vítězství v takových státech, tedy přehoupnutí se na jednu či druhou stranu, může být zásadní pro celkové vítězství na národní úrovni, narozdíl od těch ostatních, kde většinou historicky vítězí ta či ona strana a předem se v nich počítá s úspěchem. Vzpomeňme na legendární Trumpův tweet v posledních prezidentských volbách před dvěma lety, kdy žádal konec sčítání hlasů, když jeho oponent a současný prezident USA Biden začal získávat ve výsledcích navrch.

Na domácí české scéně se v éře dominance ČSSD nalevo a ODS napravo mluvilo o Praze jako klíčovém městě či modrém ostrově uprostřed oranžového moře, jehož elektorát nejednou promluvil do celostátního výsledku voleb. A podobných příkladů je víc. Jedním z nich je i jedna z 27 federálních jednotek Brazílie (26 států a 1 federální okrsek), stát Minas Gerais.

Zatímco se prach z nejtěsnějšího prezidentského boje v demokratické historii Brazílie usazuje, slzy nářku i radosti již uschly a hlavní silniční tahy jsou čištěny od protestujících, kteří odmítají uznat volební výsledek, v zemi se rozbíhají jednání mezi představiteli současné Bolsonarovy administrativy a té nově zvoleného třetinásobného prezidentského vítěze Luize Inácia Luly da Silvy, která převezme vedení země od 1. ledna příštího roku. Lula, jak se šéfovi Strany pracujících (Partido dos trabalhadores - PT) běžně v Brazílii říká, vyhrál druhé kolo s 50,90 % hlasů proti Bolsonarovým 49,10 %. Rozdíl mezi výsledky obou kandidátů činí 1,70 %, tedy 2 miliony hlasů, což je nepatrné číslo, pokud bereme v potaz, že se k volbám dostavilo přes 124 milionů voličů, jak plyne z dat Nejvyššího volebního soudu (TSE). Výsledek, ačkoliv těsný, potvrdil volební předpovědi a projekce, dle kterých byl Lula favoritem, a také pozice obou kandidátů u vlastních elektorátů – silný současný prezident na jihu a středozápadě země, Lula na severu a severovýchodě a Bolsonarovo vedení a obrat jeho oponenta v průběhu sčítání. Výsledek voleb také podtrhl unikátní fenomén historie brazilských přímých prezidentských voleb a prodloužil jeho trvání, fenomén, kdy zvolený prezident vždy vyhrává i ve státě Minas Gerais, a to již od roku 1955.

Když našinec mluví o Brazílii, vybaví se mu většinou jen São Paulo a Rio de Janeiro, a to vlastně jen jako města. Málokdo ví, že to jsou i stejnojmenné názvy nejlidnatějších brazilských států, přesněji prvního v pořadí s populací přes 46 milionů a třetího s více jak 17 miliony dle dat Brazilského ústavu geografie a statistiky (IBGE) z roku 2021. Mezi nimi stojí na druhém místě s 21 miliony Minas Gerais, stát méně známý, avšak v brazilské historii i současnosti velice významný, zvláště pak, když se bavíme o politice a zrovna teď ve spojitosti s právě uskutečněnými prezidentskými volbami.

Minas Gerais vyznačený červeně na administeativní mapě Brazílie, zdroj: Wiki

Minas Gerais s rozlohou o velikosti Francie je čtvrtým nejrozlehlejším státem Brazílie a nachází se v regionu zvaném Sudeste (Jihovýchod), který prakticky sousedí se všemi ostatními regiony země, s regionem Nordeste (Severovýchod), Norte (Sever), Centro-Oeste (Středozápad) a Sul (Jih). Jeho povrch je členitý s výskytem některých nejvyšších brazilských hor a pramení zde několik velkých brazilských řek, což činí stát významným zdrojem vody. Klima je tropické, ale chladnější v závislosti na výšce, vlhčí na jihu a sušší na severu. Těmto přírodním podmínkám vděčí za svoji existenci bohatá fauna a flóra především dvou hlavních biomů – Cerrado a Mata Atlântica.

Mapa regionů a federálních jednotek Brazílie, zdroj: Suporte Geográfico

 

Když do oblasti v 16. století pronikli Portugalci, původní obyvatelstvo tvořily pouze původní domorodé kmeny. Region se během následujících staletí hospodářsky a populačně rozvíjel a bohatl, ať už díky produkci zlata, kávy, či později oceli a dalších nerostných surovin. Se silným hospodářstvím sílila i emancipace jeho obyvatel tzv. Mineiros (v češtině horník, havíř či kopáč, pojmenování odkazuje na historii těžby a dolování nerostných surovin), kteří stáli při prvním pokusu kolonie o nezávislost na Portugalsku a později silně promlouvali do politické správy země. To se projevilo především během období první tzv. staré republiky na přelomu a počátku 20. století, kdy se ve vládě již nezávislé Brazílie střídali agrárníky podporovaní prezidenti dvou hospodářsky nejsilnějších států – São Paula, profitujícího z produkce kávy a Minas Gerais, největšího producenta mléka. Tenhle styl vlády označován jako “café com leite” (káva s mlékem) skončil s příchodem gauča (gaučo - označení pro obyvatele jihu Brazílie) Getúlia Vargase do prezidentského úřadu, který díky svému autoritářskému stylu ovládal až do roku 1945. Po Vargasově odchodu se demokracie v zemi obnovila a od té doby s výjimkou období vojenské diktatury mezi léty 1964 – 1984 a voleb v 1985 byli a dodnes jsou prezidenti Brazílie voleni přímo v demokratických volbách, ve kterých rozhoduje celkový součet hlasů z celé země bez ohledu na to, kdo z kandidátů v jakém státě vyhraje.

Vlajka Minas Gerais, zdroj: Wiki

Nicméně na pozadí dlouhých let volebních prezidentských klání vyvstal jedinečný jev, který se stal tradicí a někteří na něj dokonce nahlíží jako na pravidlo. Ve 13 uskutečněných prezidentských volbách od roku 1945 až po současnost, ve 12 z nich zvolený prezident vyhrál i ve státě Minas Gerais. Žádný z ostatních brazilských států se nemůže pyšnit rolí tak speciální s mocnou sílou přitahovat vítězství. Není tedy divu, že si Minas Gerais získal mezi brazilci přezdívku estado chave – klíčový stát a s každými prezidentskými volbami poutá pozornost médií, volebních agentur, politologů, politických stran a samotných uchazečů o prezidentské křeslo a ve veřejném prostoru zní, že kdo chce být prezident, musí právě tento stát dobýt.

       Nejinak tomu bylo v extrémní vyhrocené atmosféře letošního závodu o prezidentský úřad. Průzkumy před volbami předvídaly nepříliš výrazné vítězství Luly v celostátním klání, ale i v Minas Gerais. To se také v prvním kole potvrdilo, ale rozdíl mezi prvním Lulou a druhým Bolsonarem byl oproti většině předvolebních výstupů nižší, a to i v případě Minas Gerais. Nebylo tedy překvapující, když se v průběhu kampaně před druhým rozhodujícím kolem oba kandidáti na tento stát zaměřili. Za voliči se do něj vydal Jair Bolsonaro minimálně pětkrát, Lula třikrát a jednu výpravu na jeho podporu podnikla i jeho bývalá sokyně z prvního kola Simone Tebet.

    Kraj brazilských mineiros letos reflektoval nejen vítězství úspěšného kandidáta, ale i jeho extrémně těsný celostátní procentuální výsledek. A když nahlédneme do dat TSE (Nejvyšší volební soud), zjistíme, že se tak většinou dělo i v minulosti.

Volby	Celostátní výsledek vítěz x druhý v pořadí	Výsledek v Minas Gerais vítěz x druhý v pořadí	Zvolen v 1. či 2. kole
2022	50,90 x 49,10 %	50,20 x 49,80 %	Druhé kolo
2018	55,13 x 44,87 %	58,19 x 41,81 %	Druhé kolo
2014	51,64 x 48,36 %	52,41 x 47,59 %	Druhé kolo
2010	56,05 x 43,95 %	58,45 x 41,55 %	Druhé kolo
2006	60,83 x 39,17 %	65,19 x 34,81 %	Druhé kolo
2002	61,27 x 38,73 %	66,45 x 33,55 %	Druhé kolo
1998	53,06 x 31,71 %	55,67 x 28,05 %	První kolo
1994	54,28 x 27,04 %	64,82 x 21,90 %	První kolo
1989	53,03 x 46,97 %	55,51 x 44,49 %	Druhé kolo
1960	48,26 x 32,94 %	44,49 x 43,71 %	První kolo*
1955	35,68 x 30,27 %	58,35 x 23,20 %	První kolo*
1950	Zvolený prezident nevyhrál v MG*
1945	55,39 x 34,74 %	57,31 x 40,66 %	První kolo*

* Prezident se volil pouze jednokolově, nebylo nutné získat nadpoloviční většinu pro vítězství.

Výsledek ve státě MG se většinou nijak významně neliší od toho celostátního a zdánlivě věrně ho kopíruje, ať už tento byl těsný jako letos nebo byl rozdíl mezi kandidáty významnější jako se stalo například v roce 2010, když Dilma Rousseff porazila José Serru, respektive v roce 2006, kdy zase zvítězil Lula nad Geraldem Alckminem, který mu dnes shodou okolností dělá víceprezidenta.

Zřejmá vazba mezi celkovým vítězem a výsledkem v Minas Gerais vrtá hlavou nejednomu pozorovateli. Jistou příčinou, která za ní stojí je nepochybně velmi vysoké číslo voličů, kteří stát reprezentují, až 10 % elektorátu celé země, jinak řečeno asi 16 milionů obyvatel oprávněných volit. Zde by se dalo argumentovat jeho sousedy, především státem São Paulo, jehož elektorát je dokonce dvojnásobný a stejnou statistikou se chlubit nemůže, stejně tak i populací významné Rio de Janeiro.

Za dalšími důvody se musí dál. To ve svém vyjádření pro brazilské vydavatelství Terra potvrzuje i profesorka Mayra Goulart da Silva z Federální Univerzity Rio de Janeiro (UFRJ). Dle ní hraje v tomto případě velkou roli i zeměpisná poloha. Sousedství s ostatními brazilskými regiony mu dává od každého “trošičku“, praví a pokračuje: „Máte tu také městského voliče, venkovského voliče, existuje několik štěpení, která se v tomto státě objevují v miniaturním stavu. Jakoby to byla miniatura Brazílie“.

S početnou voličskou skupinou a velkou rozmanitostí státu souhlasí i její kolegové politologové v rozhovoru pro Tribuna de Minas, Jorge Chaloub a Diogo Tourino. „Minas je velice komplexním státem, s největším počtem obcí v zemi. To zahrnuje mnoho platforem, starostů, zastupitelů, se kterými je nutné spolupracovat, což je velice těžké“, říká Tourino. Rozmanitost regionů v MG je dle něj dána jak přítomností těch s nejnižším indexem lidského rozvoje, které se podobají těm nejchudším v Brazílii, tak i přítomností těch, co prosperují. Pararely mezi Minas Gerais a zbytkem země by měly být vnímány s opatrností a spíše jako vtip, než pečlivé vědecké zkoumání, nicméně, rozhodně ne vtip hloupý, ten stát totiž díky své složité povaze předkládá některé velice kontrastní skutečnosti. „Minas není Brazílie, ale v Minas hodně Brazílie je“, shrnuje Tourino.

Jorge Chaloub navrhuje další vysvětlení. Podle jeho slov minimálně od republiky v roce 1946 je politika státu Minas Gerais organizována okolo ideálu politického středu, což jeho představitelům umožňuje stát blízko vítěze, který byl schopný nashromáždit potřebnou podporu. Současně také tvrdí, že politický střed by neměl být vnímán jako pevné místo, ale spíše jako politická konstrukce uskutečňovaná na základě schopnosti vytvářet konsensus a agregovat různé aktéry, což by snad vysvětlovalo, proč MG funguje jako jakýsi kyvadlový stát, schopný definovat spory na národní úrovni. „Od Juscelina Kubitscheka, po Itamara Franca, přes Tancreda Nevese, nejúspěšnější politici MG pěstovali umírněnost jako ideál, a i když přebírali myšlenky více napravo i nalevo, snažili se je představovat skrze opatrnou optiku“, zdůrazňuje Chaloub.

Zajímavé jistě je, že navzdory silné volební pozici v celostátních kláních, od doby, kdy byl prezidentem Juscelino Kubitschek (1955-1960), dodnes nevygeneroval elektorát hornického státu žádného dalšího vlastního kandidáta, který by byl schopný ve volbách dobýt prezidentský úřad. Itamar Franco a Dilma Rousseff, oba původem z MG, sice byli prezidenty, avšak první z nich nebyl do úřadu zvolen a převzal ho po svém předchůdci, který v předvečer procesu impeachmentu rezignoval a Rousseff postavila svou politickou kariéru v jižanském státě Rio Grande do Sul.

I přes dlouholetou absenci vlastních představitelů v prezidentském úřadě představují voliči z Minas Gerais i nadále silný hlas v brazilské politice a udržují při životě tradici významného fenoménu prezidentských voleb, ať už je jeho hlavní příčina jakákoliv. To opět se ukázalo i letos.

Během napínavého sčítání volebních hlasů ze všech brazilských států v poslední říjnový nedělní večer si současný lídr Brazílie Jair Bolsonaro dlouho držel svůj tenký náskok. Avšak Lula ho v 18:44 brazilského času dostihl a odsunul na druhou příčku. Když o přibližně hodinu později Nejvyšší volební soud při sečtení necelých 99 % hlasů ohlásil, že byl Lula zvolen prezidentem, sčítání v Minas Gerais stále ještě probíhalo a výsledek hovořil ve prospěch Bolsonara.

Avšak netrvalo dlouho a po osmé hodině přeskočil Lula v počtu sečtených hlasů svého soka i tam, ve státě, který se tak v duchu své dlouholeté tradice opět postavil tam, kam patří, na stranu vítěze - zvoleného prezidenta. 

Mapa zobrazující vítězství kandidátů dle států Brazílie po druhém kole letošních prezidentských voleb, zdroj: Globo