Naděje pro amazonské létající řeky
Situace amazonského ekosystému se během posledních let citelně zhoršuje. S rostoucí mírou kácení netrpí pouze biom, ale i jeho podnebí. To se následkem masivních zásahů člověkem mění a tyto klimatické změny se projevují i mimo samotnou oblast největšího tropického pralesa a jejich dopad změn pociťují i lidé. Nicméně všechno ještě není ztraceno a naděje na zlepšení během nadcházejících let stále žije, zejména s očekávanou změnou přístupu brazilské vlády k životnímu prostředí.
Vizualizace brazilské vlajky, zdroj: ENCONTRABRASIL
Josef Humlíček, 15. listopad 2022, Brazílie
Dle Luciany Gatii, která poskytla v červenci rozhovor pro brazilský portál InfoAmazonia je situace v amazonském lese katastrofální. Vědkyně z brazilského Národního úřadu pro vesmírný výzkum (Instituto Nacional de Pesquisas Espaciais - INPE) sleduje vývoj v Amazonii již 18 let a bije na poplach. Její výzkum zjistil a prokázal souvislost mezi kácením lesa, vzrůstajícími emisemi oxidu uhličitého a změnami amazonského klimatu, které se projevují úbytkem dešťových srážek a růstem teploty.
Souvislost zpočátku nebyla zřejmá, avšak pouze do momentu, když její tým porovnal hodnoty emisí CO₂ ze čtyř regionů Amazonie. Bylo zjištěno, že jihovýchod a severovýchod Amazonie registrují vyšší emise oxidu uhličitého než jihozápad a severozápad. Z dat k roku 2018 také plyne, že severovýchod Amazonie ztratil 37 % plochy lesa, s tím se také snížil úhrn dešťových srážek v období sucha (srpen, září a říjen) o 34 % a teplota za posledních 40 let vzrostla skoro o 2 stupně. Podobný trend je patrný i na jihovýchodě, kde se plocha lesa zmenšila o 28 %, úhrn srážek se snížil o 24 % a teplota za stejné časové období vzrostla o 2,5 stupně. Období sucha se tak v těchto regionech prodlužují, sílí a stávají se teplejšími.
O tom, jakou roli plní amazonský ekosystém, píše ve své reportáži ze srpna loňského roku pro Aos Fatos - brazilskou platformu investigativní žurnalistiky její členka Priscila Pacheco. Význam Amazonie není omezen pouze na území Brazílie, ale ovlivňuje klima celého světa. Amazonský biom reguluje dešťové cykly, stabilizuje teploty a pohlcuje oxid uhličitý, jeden ze skleníkových plynů, zodpovědný za globální oteplování. V této souvislosti se mimo jiné hovoří o fenoménu tzv. létajících řek, v angličtině flying rivers, v portugalštině rios voadores.
 |
| Koloběh tzv. vzdušných řek. Zdroj: Aos Fatos |
Tak jsou nazývány vzdušné proudy, které pomáhají distribuovat déšť nejen v oblasti Amazonie, ale v podstatné části jihoamerického kontinentu. Jejich počátkem je vypařování vody z rovníkové oblasti Atlantického oceánu. Shromážděná masa vlhkého vzduchu je větrem unášena na západ a vstupuje nad kontinent, kde se ve formě deště uvolňuje a dopadá na povrch. Ovšem díky procesu, který se nazývá transpirace (výdej vody skrze povrch rostlin) se uvolněná vlhkost v podobě páry navrací zpátky do atmosféry a pokračuje ve své cestě na západ, kde se po určité době zastaví o přirozenou bariéru, kterou představuje pohoří And. Masa vlhkého vzduchu tak mění směr a dále postupuje na jih kontinentu a přináší vláhu do jižní části Brazílie a také na území států Bolívie, Argentiny a Paraguaie.
Role Amazonie je v tomto procesu kruciální a kácení má přímý negativní vliv na výskyt dešťů, slovy Luciany Gatti: „Ničíme naši továrnu na déšť.“ Podle ní bylo vykáceno až 20 % plochy amazonského lesa a negativní dopad této činnosti se nejvíce projevuje právě v těchto oblastech postižených kácením.
Nejen déšť, ale i výše teploty se odráží od stavu pralesa, konkrétně, les ji pomáhá snižovat. Gatti vysvětluje: „K nasátí vody z půdy a jejímu vyvržení do atmosféry ve formě páry potřebují stromy energii. A tuto energii stromy odebírají ze svého životního prostředí ve formě tepla, což způsobuje ochlazení. Představte si les plný stromů. Je čerstvý, svěží, správně? Teď si ho představte se všemi těmi stromy pokácenými. Co si myslíte, že se stane s teplotou? Zvýší se.“
Zmíněnou funkcí lesa je také pohlcování oxidu uhličitého. Vegetace ho pohlcuje ze vzduchu a přeměňuje ho v energii a svou výživu prostřednictvím chemické reakce s vodou a do atmosféry vylučuje kyslík. Výsledek výzkumu Luciany Gatti upozorňuje i na další nepříjmenou skutečnost.
Les nejen, že oxid uhličitý pohlcuje, ale dokonce ho i produkuje, což je ale přirozené.
To je způsobeno běžným životním cyklem vegetace, která se po smrti začíná rozkládat a vedle něj se na emisích podílí i samotná půda. Dle vědkyně je potíž v tom, že část lesa se dostala do fáze, kdy více uhlíku produkuje, než ho je schopná pohltit. Za tímto vývojem stojí akce člověka – kácení, zakládání požárů, které se šíří i do oblastí lesa, kde ke kácení ještě nedošlo. Zdrojem uhlíku se tedy v první chvíli stává samotný požár a následně i zbytky umírajícího lesa. „Když tedy sečtete přirozené emise s těmi, které mají původ v degradaci lesa člověkem, dostanete vyšší množství uvolněného CO₂, než je les schopný pohltit. Děláme z Amazonie urychlovač klimatické změny“, vysvětluje Gatti.
 |
Luciana Gatti z INPE, zdroj: InfoAmazonia |
Ona i její kolegové zastávají názor, že samotní zemědělci nesou velkou část viny za současný stav a dokonce by se dalo říct, že páchají sebevraždu. Zemědělství má asi čtvrtinový podíl na brazilské ekonomice a je přímo závislé na klimatických podmínkách, které se však v důsledku kácení pralesa mění a v podobě intenzivních suchých období, výskytu silných bouří, krup a přívalových povodní negativně ovlivní zemědělskou produkci v budoucnu.
Gatti nešetří slovy kritiky na dosluhující administrativu prezidenta Bolsonara. Právě během jeho vládnutí k prudkému nárůstu těžby v Amazonii došlo. Spolupráce s vládními orgány byla pro ni náročná, jelikož z jejich strany se cítila vnímána jako “nepřítel”. Dodává, že aby se kácení v Amazonii zastavilo, je nutné mít politickou vůli, vyvíjet nové technologie a měnit naše zvyky, které jsou dlouhodobě neudržitelné a náš život se kvůli nim stává náročnějším.
Paulo Moutinho, vědec z Ústavu Enviromentálního Výzkumu Amazonie (Ipam Amazonia – Instituto de Pesquisa Ambiental da Amazônia) tvrdí, že dopad na klima způsobený kácením je již nezvratitelný, avšak stále je možné škody minimalizovat. Zastává názor, že stát by mohl zopakovat to, co se již jednou podařilo a to bylo snížení průměrné roční těžby v lese mezi lety 2004 – 2012 o 83,5 %. Scénář takového typu se až do výsledků prezidentských voleb v Brazílii nedal moc očekávat.
Politická změna ve vedení země po říjnových volbách vykřesává naděje v otázce ochrany životního prostředí. Byla to vláda právě opět zvoleného prezidenta Luly, která se zasadila o významné zpomalení kácení v Amazonii, když vykonával svůj první a druhý mandát. Optimismus by se dal čerpat i z matematických modelování, která i tento vývoj státu ve vztahu k reálným dopadům na životní prostředí brala v potaz.
Vyjádření vědců, kteří se na matematických modelování podíleli, zveřejnila Agência Pública (první nezisková investigativní agentura v Brazílii) předchozí měsíc. Modelování, které bylo provedeno Coppovým centrem pro studie životního prostředí a klimatických změn (Centro de Estudos Integrados sobre Meio Ambiente e Mudanças Climáticas da Coppe) z Ústavu Alberta Luize Coimbry pro post graduální studium a výzkum v inženýrství (Instituto Alberto Luiz Coimbra de Pós-Graduação e Pesquisa em Engenharia) a Federální univerzitou v Riu de Janeiru (Universidade Federal do Rio de Janeiro - UFRJ) pracuje s hodnotami emisních plynů a přineslo čtyři scénáře dalšího vývoje.
První scénář počítá s pokračováním současné nechvale proslulé enviromentální politiky a predikuje zvyšování emisí v další dekádě. V roce 2025 by to mělo být 2,2 miliardy tun CO₂, v roce 2030 2,4 miliardy tun nebo dokonce až 3 miliardy. Pokud by Brazílie dodržovala závazky z Pařížské dohody, v roce 2025 by měla hodnota emisí oxidu uhličitého činit 1,6 miliardy tun a v roce 2030 pak 1,3 miliardy.
 |
| Graf zobrazuje potenciální scénáře vývoje hodnot emisí v miliardách tun. Červená křivka pokračování současné praxe, fialová intenzivnější kácení, žlutá naplňování závazku Pařížské dohody, světle zelená omezení kácení a tmavě zelená politiku nulového kácení, zdroj: Agência Pública |
Další dva scénáře jsou mnohem pozitivnější a odrážejí možnou změnu ve vztahu Brazílie k životnímu prostředí. První bere v potaz snížení tempa kácení a emise v roce 2025 předvídá na 1,4 miliardy tun oxidu uhličitého a 1 miliardu pro rok 2030. Druhá více ambicióznější počítá s politikou tzv. nulového kácení s cílem ho dosáhnout v roce 2050. Predikce jsou v takovém případě 1,1 miliardy v roce 2025 a pouze 0,5 miliardy tun CO₂ v roce 2030. Generální koordinátor projektu Emilio Lebre La Rovere tvrdí, že Brazílie “má enormní potenciál” dosáhnout těchto výsledků. Je však nutné dlouhodobě plánovat a provést některé legislativní změny a především je naplňovat. Pokud se tak nestane, hrozí, že se stav amazonského biomu dostane koncem dekády do bodu, ze kterého nebude návratu a z vlhkého tropického lesa se stane savana.
Druhé modelování vyhotovené Univerzitou v Oxfordu ve spolupráci s Mezinárodním institutem pro aplikovanou systémovou analýzu (International Institute for Applied System Analysis - IIASA) a Národním úřadem pro vesmírný výzkum (Instituto Nacional de Pesquisas Espaciais - INPE) ve svých pětiletých projekcích sleduje teoretickou úroveň kácení lesa a využil pro jejich vytvoření tzv. Zákon o lese (Código florestal), hlavní soubor brazilských zákonů, které se problematikou zabývají. Ve dvou jeho výstupech se v prvním z nich pracuje se současnou zanedbanou enviromentální politikou a druhý reflektuje stav, kdy by došlo k naplňování a respektování této enviromentální legislativy.
Pokud by brazilská vláda pokračovala v současném přístupu, dá se očekávat, že roční vytěžená lesní plocha dosáhne 58 300 km² k roku 2025 a 2030 pak 47 600 km², což je sice oproti předchozímu pětiletému průměru snížení, avšak stále je to víc, než údaj z rozmezí let 2016 a 2021, který činí 43 356 km². Aline Soterroni, která projekt vedla, vysvětluje pokles na konci dekády nižší budoucí poptávkou pro využití půdy, ať už na vybudování pastvin či pěstování monokultur. Dle ní by nicméně za oběť této zemědělské expanze padla nejen Amazonie, ale také další významné brazilské ekosystémy – Cerrado, Caatinga a Mata Atlântica.
 |
| Předpovědi míry kácení v současné dekádě, červená za předpokladu, že se i nadále nebudou respektovat zákony o ochraně životního prostředí, žlutá, pokud by se vymáhaly. Šedá zobrazuje vývoj v minulosti po současnost. Zdroj:Agência Pública |
Masivní propad rozlohy kácení model predikuje v případě, že by došlo k naplňování Zákona o lese. V takovém případě by průměrná roční hodnota pro rok 2025 činila pouhých 2 720 km² a v roce 2030 pak 1 480 km², tedy pokles o 89 % v porovnání s hodnotou z roku 2021.
Dle Soterroni je důležité si uvědomit, že většina současného kácení se děje nelegálně, podstatné je tedy dohlédnout na to, aby byl zákon vymáhán, pak se šance na pozitivní vývoj stávají reálnými. Vědkyně ale dodává, že tak snadné jako před skoro 20 lety to nebude. V regionu existuje organizovaný zločin a ekonomická situace země není tak přívětivá jako tenkrát.
Na druhou stranu tvrdí, že navzdory vícero překážkám dnes můžeme proti kácení bojovat, jelikož „Máme velké schopnosti a nástroje, které jsme v roce 2004 neměli a které byly mezitím vyvinuty.”
Zdroje:
https://www.aosfatos.org/noticias/como-devastacao-da-amazonia-piora-o-clima-no-resto-do-brasil/
Komentáře
Okomentovat