Bolsonaro ztratil moc a Brazílie si polepšila
Alespoň tak by se dala okomentovat situace na poli žurnalistiky největší jihoamerické země dle aktualizovaného indexu svobody tisku, který zveřejnila nevládní organizace Reporters without borders. Odchod bývalého prezidenta z úřadu přispěl k lepšímu umístění Brazílie v celosvětovém žebříčku, nicméně země stále zůstavá zařazena v kategorii problematických států. Zlepšení se dočkala Česká republika i válkou postižená Ukrajina. Naopak Rusko se propadlo.
 |
| Mapa zemí světa dle indexu svobody tisku dle organizace Reporters without borders, zdroj:https://rsf.org/en |
Josef Humlíček
Index svobody tisku má na svém seznamu 180 zemí a od roku 2021 je pro jeho sestavení používána nová metodologie, za kterou stojí skupina expertů z akademického a novinářského prostředí. Metodologie využívá pěti indikátorů, které poskytují vizi svobody tisku v celé její složitosti, konkrétně to jsou: politický kontext, právní rámec, ekonomický kontext, sociokulturní kontext a bezpečnost.
Nejlepších výsledků v roce 2023 dosahují evropské státy, především skandinávské země v čele s Norskem, mezi které se ještě vtěsnalo Irsko. Česká republika obsadila 14. příčku, oproti předchozímu roku vystoupala o šest pozic vzhůru, ovšem na elitní klub zemí už to nestačí. Jsme i tak zařazeni v kategorii států uspokojivých, kde nám dělá společnost skoro celá západní Evropa. O kategorii hůře se nachází většina východoevropských zemí, mezi nimi i Ukrajina, která si ve srovnání s rokem 2022 polepšila o 27 příček. Rusko, které na jejím území již přes rok vede brutální válku si pohoršilo o 9 příček a obsadilo 164. pozici. Dno žebříčku opět obhájila Severní Korea.
Brazílie se řadí stejně jako Chile, Paraguay, Polsko nebo právě zmíněná Ukrajina do kategorie problematických států. V loňském roce obsadila 110. pozici, letos postoupila na 92. Ze zemí jihoamerického kontinentu si vede lépe jen Argentina, Uruguay a Surinam. Brazílie zlepšení dosáhla hned ve 4 z 5 vyjmenovaných indikátorů, zhoršení zaznamenala v oblasti bezpečnosti.
Podle hodnocení organizace Reporters without borders přispěla ke světlejšímu výsledku změna v politickém vedení země. Ačkoliv nová Lulova administrativa obnovila stabilitu vztahů mezi vládou a médii, útoky na novináře, vysoká koncentrace vlastnictví médií a dezinformace i nadále představují hrozby pro svobodu tisku v zemi.
Hodnocení organizace také uvádí, že vysoká koncentrace soukromého vlastnictví médií poznamenává novinářské prostředí v Brazílii. Charakteristický je až incestní vztah mezi politickou, ekonomickou a náboženskou mocí a vlivem. Novinářský trh sdílí 10 korporátních konglomerátů, 5 největších z nich jsou Globo, Record, SBT, Bandeirantes a Folha. Na regionálních a lokálních úrovních pak nezávislost vydavatelství čelí tlakům místních samospráv a politiků, stejně tak, jako státem vlastněná média trpěla zásahy Bolsonarovou vládou, když byl ještě prezidentem.
Bolsonaro novináře pravidelně urážel a štval vůči nim své podporovatele na sociálních sítích, což byla součást jeho strategie zdiskreditovat a vykreslit média jako nepřátele státu. V této činnosti pokračuje i po své volební porážce, ať už to je neuznání výsledků voleb, zpochybnování kroků současné administrativy či znevěrohodňování zpráv o korupci v souvislosti s ním či členy jeho rodiny před svými podporovateli, kteří se tak stále pokouší o destabilizaci současné vlády, uvádí Reporters without borders.
Hodnocení organizace také tvrdí, že ačkoliv brazilská ústava z roku 1988 garantuje a obecně je nakloněna novinářské svobodě, zákony o vysílání a telekomunikacích jsou zastaralé, neefektivní a novináři s médii jsou objekty obtěžování politickými a byznysovými zájmy skrze právní žaloby za účelem zastrašování. A zatímco menší mediální domy a vydavatelství čelí v souvislosti s rozvojem online platform krizi přežití, ty větší se pokouší znovu obnovit své ekonomické modely a investují velké prostředky do dalších sektorů byznysu, což ovšem zvyšuje risk pro konflikt zájmů.
Veřejná debata otrávená dezinformacemi ve snaze bývalého politického vedení země způsobit nedůvěru vůči novinářům přiživila nepřátelský vztah populace k nim. Země zůstává extrémně polarizovaná a útoky na novináře na sociálních sítích vydláždily cestu k útokům fyzickým, což se ukázalo během voleb v loňském roce či letos během vpádu Bolsonarových příznivců 8. ledna do vládní čtvrti v hlavním městě. Během posledních deseti let bylo v Brazílii zavražděno minimálně 30 žurnalistů, což zemi staví na druhé místo v této statistice za stejnou dobu. Nejvíce zranitelní jsou blogeři, rozhlasoví hostitelé a novináři na volné noze v menších a středně malých okresech, kteří se věnují pokrývání korupce a místní politiky. Současně je na vzestupu obtěžování novinářů v online prostoru, především pak, pokud se jedná o ženy. V roce 2022 došlo ke třem vraždám v souvislosti s novinářskou profesí, nejznámnější z nich byla vražda britského novináře Doma Philipse, když vyšetřoval zločiny vůči životnímu prostředí a domorodým komunitám v Amazonii, dodává zpráva organizace Reporters without borders na závěr.
Zdroje:
Komentáře
Okomentovat