Násilná úmrtí v Brazílii, dochází k opatrnému zlepšování?

Brazílie zaznamenala nejnižší počet násilných úmrtí od roku 2007. Počet vražd v největší zemi latinské ameriky klesl v loňském roce ke 40 tisícům. Za poklesem stojí nejen snaha federálních a místních vlád o integraci prevence s policejní činností, ale například i demografický vývoj či efektivnější směřování finančních prostředků pro instituce, které se zločinem boj svádí.

Josef Humlíček 

    Zpravodajský portál G1 zveřejnil v březnu letošního roku zprávu se statistikami vražd za rok 2022. Zjištění vychází z projektu Monitor da violência (Monitor násilí), vzniklého z partnerství mezi G1 (Mediální skupina Globo), Fórum Brasileiro de Segurança Pública (Brazilské fórum pro veřejnou bezpečnost) a Núcleo de Estudos da Violência da Universidade de São Paulo (Centrum pro výzkum násilí z Univerzity São Paulo). Projekt funguje od roku 2018 a čerpá právě i z dat Brazilského fóra pro veřejnou bezpečnost, které je sbírá již od roku 2007.

    Výzkum uvádí, že za loňský rok došlo v zemi ke 40 824 vraždám, jinak řečeno, každý den zemřelo násilnou smrtí 110 lidí. Ve srovnání s předchozími lety se jedná o nejnižší číslo. Mezi léty 2007 - 2010 bylo ročně zabito okolo 44 tisíc lidí. Od roku 2011 docházelo k postupnému nárůstu, který kulminoval rokem 2017 s bezmála 60 tisíci vražd. Následující léta přinesla významný propad a až na rok 2020 se čísla pohybovala okolo 41 tisíc. Ačkoliv se jedná na celostátní úrovni o mírný pokles, situace se liší v jednotlivých regionech, kde během posledního roku došlo k růstu (Středozápad - Centroeste, Jih - Sul) a poklesu (Sever - Norte, Severovýchod - Nordeste).

Statistika násilných úmrtí v Brazílii podle Fórum Brasileiro de Segurança Pública a Monitor da Violência, zpracování: G1

    Nicméně údaje Monitoru násilí ukazují, že z 27 federálních jednotek byla situace stále nejhorší právě v regionu Nordeste. V přepočtu na 100 000 obyvatel registroval nejvíce vražd stát Pernambuco, přesně 35,3, dále pak Bahia s 34,2 a Alagoas s 33,5. Naopak nejlépe na tom byly státy São Paulo s 7,1, Santa Catarina s 8,7 a Federální distrikt, kde se nachází hlavní město Brasília - 9,7 vražd na 100 000 obyvatel. Za zmínku ještě stojí stát Rio de Janeiro s hodnotou 18. Průměr celé Brazílie za loňský rok činil 19 vražd na 100 000 obyvatel.

Mapa brazilských států s přepočty vražd na 100 000 obyvatel v roce 2022, zpracování: G1

     Portál G1 publikoval možné důvody, které za mírným poklesem stojí. Jedním z nich je dynamika na drogovém trhu, jak uvádí Bruno Paes Manso z Centra pro výzkum násilí při USP: "Dnes máme efektivnější, méně rušivý a méně nákladný trh s drogami, což zvyšuje ekonomickou a politickou sílu těchto skupin." Dle jeho výzkumu se jednotlivé frakce obchodující s drogami profesionalizují a vyvíjí tak, aby omezily konflikt s konkurencí, konflikt, který je hlavní příčinou velkého počtu násilných úmrtí v zemi. Pokud tato zmenšující se rivalita současně snižuje počty vražd, pak ale také usnadňuje vliv těch, kteří organizují zločin v demokratických institucích a jejich nelegální praktiky se rozšiřují například o zločiny enviromentální.

    Dle odborníků Samiry Bueny e Renata Sérgia de Limy z Brazilského fóra pro veřejnou bezpečnost se projevuje i zavedení mnoha programů na snížení vražd v různých státech země. Úspěšným je například Pakt pro život, implementovaný ve státech na severovýchodě, který spočívá v synchronizaci policejních a preventivních akcí. Na dalších programech, které kombinují výkon policejních složek s posílením informování a vyšetřování jednotlivé státy pracují.

    Do klesajícího trendu násilných úmrtí promlouvá podle Samiry Bueny i demografie. "Brazílie se nachází před velkou demografickou proměnou a je známo, že velká část násilných úmrtí připadá na mladé muže. Podíl mladých se v populaci snižuje", dodává.

    Významným důvodem, který se také podílí na redukci násilných úmrtí bylo v roce 2018 schválení zákona o vytvoření Jednotného systému pro veřejnou bezpečnost (Sistema Único de Segurança Pública) federální vládou. Ten je odpovědný za regulaci ústavy s ohledem na integraci a efektivitu institucí veřejné bezpečnosti. Ještě v tom samém roce taktéž došlo ke změnám pravidel pro převod finančních prostředků vybraných loteriemi, což v praxi znamená další přívod financí do oblasti bezpečnosti.

    Ovšem jedna věc odborníkům uniká. K propadu násilných úmrtí došlo navzdory zvýšení počtu zbraní v populaci. Bruno Paes Manso varuje, že souvislost mezi ozbrojováním občanů a klesajícím počtem úmrtí není prokázána: "Vláda (Bolsonarova) argumentovala, že s více zbraněmi v oběhu se lidé více bojí provádět přepady a proto vražd ubylo. To je však omyl. Prohlášení mimo realitu, jelikož pouze 5 % z celkového počtu násilných úmrtí jsou úmrtí při loupežném přepadení." Paes Manso uvádí, že s více zbraněmi v oběhu, jak ukazují mnohé studie, přibývá zabití z neúmyslných či omluvitelných okolností, potyčky v dopravě, hádky v baru a přibývá také sebevražd a případů domácího násilí či vražd kvůli politickým názorům.

    I přes na první pohled pozitivní trend odborníci varují. 1 % pokles oproti předcházejícímu roku je zanedbatelný, avšak více varující je podle Renata Sergia de Limy mírný nárůst vražd v posledním trimestru loňského roku ve srovnání se stejným obdobím roku 2021. Sergio také zdůrazňuje, že tento nárůst nemá původ v historicky násilnějších regionech jako Norte a Nordeste. "Ukazuje to, že se něco ve státech, které normálně mají dobré výsledky, pokazilo", dodává.

    Renato Sergio de Lima i Samira Bueno shodně dodávají, že to, co žádá pozornost nejsou jen čísla, ale i politický vývoj posledních let. Podle obou odborníků administrativa (exprezidenta Jaira Bolsonara) odsunula státní policii na plnění podpůrných rolí a soustředila se na nezodpovědné uvolňování munice a zbraní, podporu ideologické radikalizace ozbrojených složek, zejména armády a předvádění velkých operací se zabavováním drog federální a silniční federální policií. Současné Lulově administrativě tak hrozí, že může završit svůj první rok vládnutí s nárůstem vražd v zemi. Je proto nutné, aby byly provedené podstatné reformy, jelikož absence politiky v této oblasti byla během minulé vlády patrná.

    Dle nadace InSight Crime dosáhla Brazílie v nedávné době důležitých pokroků jako například vymanění desítek komunit města Rio de Janeira z vlivu kriminálních gangů skrze svůj inovativní projekt Unidade de Polícia Pacificadora - UPP. Avšak země se i přesto stává významnějším bodem na mapě pro přepravu a trh s kokainem a nadále čelí vážné hrozbě, kterou pro ni představují domácí zločinecké gangy. Těmi hlavními jsou Primeiro Comando Capital - PCC a Comando Vermelho - CV. Obě organizace se stále více zapojují do mezinárodního drogového obchodu a podílejí se na vydírání a krádežích v domácnostech. Vydírání a vykonávání mimosoudních poprav v komunitách se zase dopouští skupiny milic složené z policistů a dalších původců kriminality. 

    Při srovnání počtu násilných úmrtí s ostatními zeměmi latinské ameriky patří Brazílie k vyššímu průměru (rok 2022). Nejnižší hodnoty dosahuje Chile s 4,6 vraždami na 100 000 obyvatel, zatímco na opačném konci se nachází Venezuela s alarmujícím číslem 40. Hůře než Brazílie jsou na tom též Belize, Mexiko, Ekvádor, Kolumbie a Honduras, ukazují data nadace.

Poměr vražd v zemích latinské ameriky dle InSightCrime, klikněte na zobrazení v celé velikosti.

    Ve srovnání s Evropskou únií je na tom Brazílie dlouhodobě daleko hůře. Dle posledních dat (2019, 2020) eurostatu se průměr evropských zemí pohybuje mírně pod hodnotou 1 na 100 000. Dle údajů Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu - UNODC je na tom Česká republika podobně, konkrétně s hodnotami 0,9 za rok 2019 a 0,7 v roce 2020. Ve stejných letech byl brazilský poměr 20 respektive 21 ku 100 000, jak uvádí statistiky brazilského projektu Monitor násilí. Nicméně pro porovnávání s evropskými zeměmi je Brazílie příliš velká, lepší obrázek tak poskytne srovnání s jednotlivými brazilskými státy. 

Z níže uvedených málo údajů je zřejmý velký rozdíl napříč státy Brazílie, země, ke které kontrast všeho druhu již neodmyslitelně patří.

Vraždy na 100 000 obyvatel u vybraných brazilských a evropských států (Monitor da violência, UNODC)

     stát/rok                       2019                      2020

Česko                               0,9                       0,7

Lotyšsko                        3,4                       3,7

Irsko                               0,7                       0,7

Rio de Janeiro         24,2                     21,2

São Paulo                     7,1                       7,3

Ceará                              24,7                      44,2


Zdroje:

https://g1.globo.com/monitor-da-violencia/noticia/2023/03/01/numero-de-assassinatos-cai-1percent-no-brasil-em-2022.ghtml

https://especiais.g1.globo.com/monitor-da-violencia/2018/mortes-violentas-no-brasil/?_ga=2.111521606.39627770.1645009397-53a16975-f105-054e-b932-61d74d3dcadd

https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=Crime_statistics#intentional_homicides_in_the_EU_in_2020.2C_a_slight_increase_after_decreasing_since_2016

https://insightcrime.org/brazil-organized-crime-news/

https://insightcrime.org/news/insight-crime-2022-homicide-round-up/

https://dataunodc.un.org/dp-intentional-homicide-victims

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Celso Amorim: „Sázíme na zlepšení Venezuely“

Lidice - um nome com história sombria

Ei Lula, nós temos sobrevivido o imperialismo russo, aquele que você defende - comentário