Postřehy z Brazílie

 Brazilský portál INFOAMAZONIA ve své reportáži pro projekt PlenaMata uvádí propad kácení v Amazonii o 68 % za letošní duben. Nicméně výzvou pro současnou vládu prezidenta Luly bude klesající trend udržet. Podle odborníků se totiž blíží období sucha, které může vývoj ještě významně ovlivnit. Požár v Amazonii, zdroj: https://noticias.ambientebrasil.com.br/clipping/2021/08/19/172923-desmatamento-na-amazonia-na-temporada-2020-2021-e-o-maior-do-ultimos-dez-anos-diz-imazon.html Josef Humlíček      Data o intenzitě kácení přináší systém včasné ochrany zvaný Deter z Národního úřadu pro vesmírný výzkum ( Instituto Nacional de Pesquisas Espaciais - INPE ). V letošním dubnu bylo vykáceno 329 km² pralesa, v dubnu loňského roku to bylo 1026 km², pokles v minulém měsící tak činil 68 % v porovnání s dubnem roku 2022. Historický průměr pro tento měsíc činí 473 km².      Tato změna se projevuje během vládnutí nové Lulovy administrativy  - orgány zodpovědné za dohled a regulaci kácení se navrátily v

  Ať už se vám to líbí nebo ne, Lulova politika odráží legitimní pochyby o globálním řádu. Německo - brazilský politolog ve své analýze odkrývá příčiny z našeho pohledu asertivního přístupu Brazílie k ruské invazi na Ukrajině a přivádí nás ke zjištění, že zdaleka nejde jen o Ukrajinu samotnou. Brazilský prezident Luiz Inácio da Silva, přezdívaný Lula, zdroj: https://foreignpolicy.com/2023/05/18/russia-ukraine-war-brazil-lula-nonalignment-global-south/ Autor: Oliver Stuenkel, překlad: Josef Humlíček      Líbánky brazilského prezidenta Luize Inácia Luly da Silvy se Západem skončily pozoruhodně rychle. Poté, co Brazílie přestála čtyři turbulentní roky pod bývalým pravicovým prezidentem Jairem Bolsonarem, setkalo se Lulovo těsné volební vítězství v loňském říjnu a inaugurace letos v lednu s úlevou ve většině hlavních měst na světě. A když došlo na posilování multilateralismu a boji proti odlesňování, Brazílie se velmi rychle vrátila k normálu. Brzká řada diplomatických schůzek mezi Lulou a

Na válce se nechtějí podílet brazilci ani jejich prezident. Narozdíl od něj ale mají jasno o tom, kdo je oběť a kdo agresor. Alespoň podle průzkumů. Ty také prozrazují, jaký mají brazilci vztah k Západu a jeho lídrům. Lula na tiskovém briefinku po setkání s rumunským prezidentem, zdroj: https://www.poder360.com.br/governo/lula-muda-discurso-e-condena-violacao-territorial-da-ucrania/ Josef Humlíček      Navenek vystupuje největší země Jižní Ameriky neutrálně a pokračuje tak po dekády dlouhou tradici své pragmatické zahraniční politiky. Ta je typická udržováním dobrých vztahů nejen se svými sousedy, demokratickými státy v čele se Západem, spřízněnými státy v Africe, ale i s některými východními autokratickými zeměmi jako Čína a Rusko, se kterými pojí Brazílii především ekonomické vazby.      Čína se během posledních 20 let stala největším obchodním partnerem Brazílie a vystřídala tak na první pozici Spojené státy americké. I s Ruskem udržuje Brazílie pevné obchodní pouto. Zatímco z něj p

Brazílie zaznamenala nejnižší počet násilných úmrtí od roku 2007. Počet vražd v největší zemi latinské ameriky klesl v loňském roce ke 40 tisícům. Za poklesem stojí nejen snaha federálních a místních vlád o integraci prevence s policejní činností, ale například i demografický vývoj či efektivnější směřování finančních prostředků pro instituce, které se zločinem boj svádí. Homicídio, zdroj: https://destrinchandoodireito.com/art-121-cp/ Josef Humlíček       Zpravodajský portál G1 zveřejnil v březnu letošního roku zprávu se statistikami vražd za rok 2022. Zjištění vychází z projektu Monitor da violência (Monitor násilí), vzniklého z partnerství mezi G1 (Mediální skupina Globo), Fórum Brasileiro de Segurança Pública ( Brazilské fórum pro veřejnou bezpečnost) a Núcleo de Estudos da Violência da Universidade de São Paulo (Centrum pro výzkum násilí z Univerzity São Paulo). Projekt funguje od roku 2018 a čerpá právě i z dat Brazilského fóra pro veřejnou bezpečnost, které je sbírá již od ro

Alespoň tak by se dala okomentovat situace na poli žurnalistiky největší jihoamerické země dle aktualizovaného indexu svobody tisku, který zveřejnila nevládní organizace Reporters without borders. Odchod bývalého prezidenta z úřadu přispěl k lepšímu umístění Brazílie v celosvětovém žebříčku, nicméně země stále zůstavá zařazena v kategorii problematických států. Zlepšení se dočkala Česká republika i válkou postižená Ukrajina. Naopak Rusko se propadlo. Mapa zemí světa dle indexu svobody tisku dle organizace Reporters without borders, zdroj: https://rsf.org/en Josef Humlíček     Index svobody tisku má na svém seznamu 180 zemí a od roku 2021 je pro jeho sestavení používána nová  metodologie, za kterou stojí skupina expertů z akademického a novinářského prostředí. Metodologie využívá pěti indikátorů, které poskytují vizi svobody tisku v celé její složitosti, konkrétně to jsou: politický kontext, právní rámec, ekonomický kontext, sociokulturní kontext a bezpečnost.      Nejlepších výsledků