V čem spočívá Bolsonarova snaha o anulaci voleb?
Strana prezidenta Jaira Bolsonara se neúspěšně pokusila napadnout a zpochybnit výsledek druhého kola prezidentských voleb. Námitku předseda vrchního volebního soudu Alexandre de Moraes smetl ze stolu a nejsilnější straně nově zvolené poslanecké sněmovny uložil zaplatit pokutu v hodnotě bezmála 23 milionů brazilských reálů. Neúspěšná akce prezidenta a jeho věrných patrně ilustruje bezradnost a šok z porážky o prezidentský úřad.
 |
Brazilský prezident Jair Bolsonaro a předseda vrchního volebního soudu Alexandre de Moraes, zdroj: https://veja.abril.com.br/coluna/matheus-leitao/a-nova-e-decisiva-jogada-de-alexandre-de-moraes-contra-bolsonaro/ |
Josef Humlíček, 26. listopad, Brazílie
Podstatná část Bolsonarova tábora se ještě doteď nesmířila s výsledky prezidentských voleb a považuje je za zmanipulované. Kromě protestů, šíření lží o volebním podvodu a zavádějících informací skrze sociální sítě, pořádáním blokád silnic a voláním příznivců poraženého prezidenta po zásahu armády, vyrazila do právní bitvy i strana, za kterou Bolsonaro kandidoval.
Partido Liberal (PL), česky - Liberální strana, vznesla v úterý 22. listopadu oficiální žádost k Vrchnímu volebnímu soudu (Tribunal Superior Eleitoral - TSE) na mimořádné přezkoumání výsledků druhého kola prezidentských voleb, ze kterého současný prezident vyšel těsně poražený svým rivalem, bývalým dvojnásobným prezidentem Luizem Ináciem Lulou da Silvou.
Ve zprávě, kterou straně vypracovala soukromá společnost, PL argumentuje, že během druhého kola se vyskytly nedostatky až u 60 % elektronických uren (v Brazílii se hlasuje pouze elektronicky, poznámka autora). Tato majoritní část z celkového počtu hlasovacích zařízení je starší roku 2020 a všechna z nich vykázala chybu - nesla jediné a stejné sériové číslo, což dle posudku adresovaného soudu znemožňuje provést kontrolu těchto uren, jelikož každá z nich byla měla mít číslo vlastní a unikátní.
Z tohoto důvodu PL ve své žádosti usilovala o zrušení výsledků hlasování z více než 250 tisíců těchto volebních uren, ovšem své tvrzení o překážce bránící provést jejich audit nepodložila žádnými důkazy.
Předseda vrchního volebního soudu Alexandre de Moraes v reakci na obdržení zprávy dal straně 24 hodin na to, aby tak učinila a do zprávy zahrnula i první kolo voleb. PL ovšem toto neudělala.
Následující den, ve středu 23. listopadu, po uplynutí lhůty Moraes žádost zamítl s tím, že posudek "nepředkládá jakékoliv náznaky či důkazy o volebním podvodu, které by odůvodňovaly přehodnocení části hlasů zaznamenaných v hlasovacích zařízeních", a nařídil straně zaplatit pokutu ve výši 22,9 milionů brazilských reálů za "vytváření sporu ve zlé víře" – kdy je činnost justice aktivována na základě nezodpovědných pohnutek.
Kromě toho straně prezidenta zablokoval finanční převody z jejího fondu až do doby, kdy bude pokuta uhrazena a nařídil soudnímu oddělení pro vnitřní volební záležitosti prověření možných protizákonných nakládání s penězi stranického fondu a struktur a zaslat kopie Nejvyššímu federálnímu soudu v rámci vyšetřování akcí údajné digitální milice vedoucích k útoku na instituce státu a demokracii.
Předseda vrchního volebního soudu požadavek prezidentovy strany nazval “podivným” a “falešným”, provedeným “bezvýsledně” a považuje ho za útok na právní demokratický stát s cílem povzbudit kriminální a antidemokratické živly, které se vyskytují na silnicích a užívají i násilí. Falešné argumenty obsažené ve zprávě jsou dle Moraese výsledkem neznalosti nebo spíše zlým úmyslem.
Teze o problému s identifikací volebních uren vyvrátil s tím, že všechna hlasovací zařízení použítá ve volbách 2022 podepisují výsledky pomocí vlastních klíčů, které jsou součástí unikátních digitálních certifikátů, které má každá z nich, a od kterých je možné vysledovat původ souborů.
Z reportáže deníku Estadão plyne, že “sporné” volební urny skutečně disponovaly jedním a stejným určujícím sériovém číslem: 67305985, nicméně tvrzení strany PL o znemožnění identifikace volební urny pravdivé už není. Zmíněná číselná hodnota představuje pouze jeden z mnoha způsobů identifikace. Marco Simplício, profesor Počítačového inženýrství polytechnické školy při univerzitě v São Paulu (Engenharia de Computação da Escola Politécnica da Universidade de São Paulo - USP), který se na analýze bezpečnosti elektronického hlasování podílí, říká, že problém s nepřítomností správného sériového čísla je snadno řešitelný a nepůsobí žádné nejasnosti na výsledku voleb. Podle něj existují tři datové soubory, které určují identitu každého zařízení – identifikační číslo, údaje o zóně a identifikační pracovní kód urny. Pokud tedy jeden z údajů chybí, lze identifikaci provést zbylými dvěma.
 |
Zvýrazněné identifikační údaje volební urny v aplikaci TSE, zdroj:
|
Zpravodajský server G1 uvádí, že všechny modely hlasovacích zařízení použité ve volbách v letošním roce prošly více než deseti etapami ověřovacích a inspekčních zkoušek. Ty byly provedeny interně i externě a účastnili se jich odborníci z více různých oblastí a subjektů.
Předseda vrchního volebního soudu dále poukázal na skutečnost, že PL ve své námitce nezahrnula volební výsledky z prvního kola. Dle Moraese výsledky obou volebních kol nelze od sebe oddělit, jelikož stejná hlasovací zařízení byla použitá jak v prvním, tak i v kole druhém a oddělené ověřování shledal nesmyslným. Bolsonarova strana v prvním kole zaznamenala volební úspěch, když se stala nejsilnější stranou nově zvolené sněmovny, připsala si vítězství kandidátů na post guvernéra ve více jak polovině brazilských států, celkem ve 14 a taktéž zvolení mnoha senátorů. V praxi by tak eventuální anulace volebního výsledků z prvního kola stranu o tento úspěch připravila.
Argumentace předsedy vrchního volebního soudu je v souladu s vyjádřením mnoha odborníků, národních orgánů vykonávajících dohled i mezinárodních nezávislých subjektů, kteří již dříve integritu a důvěryhodnost voleb potvrdili a argumenty pochybovačů vyvrátili.
Již 1. listopadu, jen několik málo desítek hodin po skončení druhého kola, vydala Pozorovací mise z Organizace amerických států prohlášení, ve kterém potvrdila efektivitu brazilského elektronického volebního systému. 111 členů této pozorovací mise navštívilo a vykonalo dohled nad celkem 569 volebními sekcemi v 15 brazilských státech, federálním okrsku a i na 4 hlasovacích místech v zahraničí. Mise ocenila práci vrchního volebního soudu a všech orgánů i jednotlivců zapojených do volebního procesu a poblahopřála brazilskému národu k jeho volební angažovanosti.
 |
|
Volební
elektronická urna, jejímž prostřednictvím se v Brazílii
hlasuje, zdroj:
https://g1.globo.com/politica/eleicoes/2022/noticia/2022/11/01/urna-eletronica-comprovou-eficacia-mais-uma-vez-diz-relatorio-da-oea-sobre-2o-turno-das-eleicoes.ghtml |
Thomas Traumann, novinář a výzkumník Nadace Getúlia Vargase (Fundação Getúlio Vargas - FGV), se v rozhovoru pro podcast O Assunto domnívá, že prezident pro případ volební porážky neměl plán a vlastně si ji ani připouštěl. Bolsonaro se skoro tři týdny po uplynutí voleb neobjevoval na veřejnosti a trávil čas ve svém sídle Palácio da Alvorada. Až ve středu se na krátkou dobu zůčastnil schůzky v Palácio do Planalto, prezidentským pracovištěm. Podle Traumanna je způsob boje Bolsonarovy strany o volební výsledek “absolutně mimoúčelový” a považuje ho spíše za vzkaz podporovatelům v ulicích. "Jasně, že PL nemá ani nejmenší záměr, a ještě méně si Valdemar Costa Neto (předseda strany) představuje, že tahle bitva bude mít nějaký reálný vývoj", říká. Dle novináře ke zpochybnění výsledků voleb nikdy v Brazílii nedošlo a dodává, že mnohé současné protesty a ilegální akce jsou financovány Bolsonarovými přívrženci z řad podnikatelů.
Protesty a manifestace, především ty před vojenskými objekty a kasárnami dostávají do rozpačité situace některé vysoké představitele armádních složek. Skupiny protestujících žádají armádu o zásah a také zatčení Moraese. Ze čtvrteční schůzky Bolsonara s veliteli pozemních, vzdušných a námořních sil vyplynulo, že neexistuje shoda vrchního velení na aktivaci článku č. 142 (ten zjednodušeně řečeno zavazuje ozbrojené síly k obraně země), jak po nich požadují protestující a rovněž nedoporučili prezidentovi reagovat na rozhodnutí předsedy vrchního volebního soudu. Postoj představitelů armády se shoduje s postoji některých ministrů současné Bolsonarovy vlády, kteří na radikální reakce rezignovali a upřednostňují snahu diskutovat o vytvoření opozice budoucní Lulově vládě, ovšem bez účasti krajních bolsonaristů, jimž připisují vinu za volební porážku.
Nicméně na Moraesovo rozhodnutí ostře reagoval současný víceprezident a nově zvolený senátor Hamilton Mourão, který ho označil za “absurdní” a činem “vrcholného autoritářství” a vyzval konzervativní pravici k organizování se proti “revolucionářské levici”. Mourãovo prohlášení je však v rozporu s pozicí jeho vlastní strany Republikánů (Republicanos) a strany Progresivistů (Partido Progressistas – PP). Moraesovo nařízení původně směřovalo i na tyto strany prezidentovy vládní koalice, avšak poté, co se od kroku PL distancovaly, Moraes je od trestu osvobodil.
Zdá se tedy, že Bolsonarovi nezbývá nic jiného, než přemýšlet nad tím, jakou zformuje od ledna příštího roku opozici v národním kongresu. Pro radikální činy a pokusy o zneuznání volebních výsledků nemá dost širokou podporu mezi politickými subjekty, ani v ozbrojených složkách země.
Zdroje:
https://g1.globo.com/politica/noticia/2022/11/23/moraes-decisao-pl-relatorio-urnas.ghtml
https://politica.estadao.com.br/blogs/estadao-verifica/pl-relatorio-urnas-numero-de-serie-log/
https://oantagonista.uol.com.br/brasil/em-reuniao-comandantes-desaconselham-reacao-a-moraes/
https://veja.abril.com.br/coluna/radar/o-recado-ameacador-de-mourao-em-reacao-a-alexandre-de-moraes/
Komentáře
Okomentovat