JAKOU MOC MÁ MINISTERSTVO OBRANY A K ČEMU JSOU OPRÁVNĚNÉ OZBROJENÉ SÍLY

Nedávno proběhlé brazilské prezidentské volby strhly pozornost mnoha médií, politiků a pozorovatelů také na ozbrojené složky země. K tomu kromě toho, že armáda často sehrávala významnou roli na v politickém vývoji mnoha států Latinské ameriky a nejen Brazílie samotné, přispěl i fakt, že dosluhující poražený prezident Jair Bolsonaro se o podporu armády opíral a příslušníky armády aktivně zapojoval do politického dění. Agentura Aos Fatos přináší ve své analýze odpovědi na několik základních otázek, které se týkají role, výkonu vojenských sil země a jejich vztah s dalšími složkami Brazílie.
Příslušníci brazilských Forças Armadas, zdroj: https://www.aosfatos.org/noticias/ministerio-da-defesa-forcas-armadas/

Odkaz na originální článek: https://www.aosfatos.org/noticias/ministerio-da-defesa-forcas-armadas/

Autor: Amanda Ribeiro

Vydáno: 8. prosince, 2022

Překlad do češtiny: Josef Humlíček

Neustálé změny ve velení a trvalá očekávání vojenského převratu zažehnutého prezidentem Jairem Bolsonarem (PL - Liberální strana) a jeho příznivci vedly ozbrojené síly (Forcas Armadas) a ministerstvo obrany (Ministério da Defesa) k tomu, aby od obnovení demokracie v zemi sehrály bezprecedentní roli v brazilské politice.

S rekordním číslem ministrů přicházejících z kasáren a tisíci vojáků jmenovaných do civilních vládních a státních funkcí se Bolsonaro několikrát odvolával na armádu jako na "svoji" a jednal tak, aby její příslušníky zpolitizoval, zatímco šířil dezinformace o jejích ústavních atributech.

Počínaje rokem 1995 generální štáb ozbrojených sil po dobu dvou let zkoumal zavedené modely ve 120 zemích, aby naplánoval vytvoření ministerstva obrany, které bylo oznámeno v roce 1998 tehdejším prezidentem Fernandem Henriquem Cardosem (Brazilská sociálně demokratická strana) a završeno v roce následujícím, po schválení ústavní změny kongresem.

Vyhlášeným cílem bylo kromě umocnění oddělení vojska od politiky, již stanovené zákonem, také sjednotit a lépe nasměrovat akce třech vojenských sil - pozemních (Exército), námořních (Marinha) a vzdušných (Aeronáutica).

Dezinformace ověřované agenturou Aos Fatos zavádí k tvrzení, že ministerstvo obrany a ozbrojené síly překračující rámec ústavy, jsou oprávněné rozhodovat o zatčení politiků a členů justice, pochodovat v prostranstvích institucí s cílem je zastrašit a přijímat falešný výklad článku č. 142 ústavy, který však neuděluje zvláštní pravomoc prezidentovi ani korporacím.

Pro vysvětlení, jaké jsou skutečné atributy ministerstva obrany, ozbrojených sil a vojenské justice (Justiça Militar), Aos Fatos konzultovala platnou legislativu a vyzpovídala:

Fabia Sobreiru, profesora ústavního práva ze společnosti Rede LFG;

Marianu Kalil, profesorku z ESG (Escola Superior de Guerra - Vysoká válečná škola), instituce spojené s ozbrojenými silami;

Vinicia de Carvalho, ředitele Brazilského institutu Královské univerzity v Londýně

1. Kdy bylo vytvořeno a jaké jsou atributy ministerstva obrany?

2. Jak jsou vybíráni ministři obrany a velitelé ozbrojených sil?

3. Zasahuje ministr obrany do fungování ozbrojených sil?

4. Jak funguje systém povyšování v ozbrojených silách?

5. Jaký je vztah mezi ozbrojenými silami a orgány veřejného pořádku?

6. Jaké jsou atributy vojenské justice?

7. Co říká právo na možnosti jednání ozbrojených sil?

1. Kdy bylo vytvořeno a jaké jsou atributy ministerstva obrany?

Vytvořeno 10. června 1999, během druhého mandátu Fernanda Henriqua Cardosa (Brazilská sociálně demokratická strana), ministerstvo obrany nahradilo ministerstva námořnictva, armády a letectva a začlenilo generální štáb ozbrojených sil, který měl též status ministerstva.

Diskuze o sjednocení vojenských složek se vedla přinejmenším od druhé světové války a bylo navrženo v ústavě z roku 1946. Víc, než sloučení ministerstev, bylo cílem rozšířit a sjednotit koncept národní obrany, zlepšení koordinace v přípravě a použití vojsk.

Tohle nové nastavení odráželo další změnu v modelu obrany ve světě, která počítala s velkým oddělením ozbrojených sil od politiky, což bylo zváženo při studiích. Aby se koncept zavedl, bylo rozhodnuto, že funkce byla obsazena civilním ministrem. Prvním vybraným byl Élcio Álvares, bývalý šéf senátu.

Podle zákona jsou funkcemi ministerstva obrany koordinování integrovaných obranných úsilí státu, posilování průmyslové základny s oblastí spojené, zajištění dohledu na hranicích a vykonávání součinnosti s národním rozvojem a civilní obranou.

2. Jak jsou vybíráni ministři obrany a velitelé ozbrojených sil?

Vybírat ministra obrany náleží prezidentovi republiky, stejně jako ostatní ministry státu. Zákon nenařizuje, aby šéf rezortu byl vojákem. Až do roku 2018 byl post obsazen výhradně nevojáky.

Tato tradice byla narušena během vlády Michela Temera (Brazilské demokratické hnutí), který jmenoval šéfem rezortu generála v záloze Joaquima Silvu e Lunu. Bolsonaro napojený na ozbrojené síly následoval stejnou cestu: jmenoval na post tři generály:

Fernanda Azevedu e Silvu (leden 2019 – březen 2021),

Waltera Bragu Netta (březen 2021 – březen 2022)

Paula Sérgia Nogueiru de Oliveiru (od března 2022).

Velitelé pozemních sil, námořnictva a letectva jsou také vybíráni prezidentem republiky. Vrchní velení každé z jednotlivých sil zasílá trojitý seznam, obecně složený ze čtyřhvězdičkových důstojníků (nejvyšší hodnost) v hodnosti nejdéle sloužících, nicméně tento seznam nemusí být nezbytně dodržován. V roce 2018 Bolsonaro toto kritérium seniority pro jmenování nových velitelů nerespektoval.

Šéf exekutivy není povinen vybírat jména ze seznamu. Avšak dle zákona musí vybírat mezi generály s nejvyšší hodností.

3. Zasahuje ministr obrany do fungování ozbrojených sil?

Brazilská legislativa stanovuje, že ministerstvo obrany je zodpovědné za vykonávání politicko-strategického vedení ozbrojených sil a koordinaci národní obranné politiky. To nicméně neznamená, že by sektor vykonával totální kontrolu nad vojskem.

Velitelům jednotlivých ozbrojených sil přísluší funkce jako jsou rozpočtové práce, vypracovávání plánů transformace a rozvoje vlastních doktrín. Vojska také mají autonomii pro zpracování seznamů povýšení důstojníků - generálů, které jsou posléze předloženy ke schválení prezidentovi republiky.

4. Jak funguje systém povýšování v ozbrojených silách?

Povyšování během vojenské kariéry jsou určována podle kritérií jako jsou seniorita, zásluhy, specifický výběr, vedle prokázání odvahy během doby války. Například v případě armády, pouze 1 % ročně vystudovaných kadetů dosáhne maximální hodnosti armádního generála.

5. Jaký je vztah mezi ozbrojenými silami a orgány veřejného pořádku?

Dle ústavy jsou veřejné bezpečnostní složky - civilní a pořádková policie (Polícia Civil, Polícia Militar) - v odpovědnosti států, narozdíl od vojenských složek podléhajících federální exekutivní pravomoci.

Policisté (Policiais) a hasiči (Bombeiros) jsou pomocné složky ozbrojených sil, což z nich dělá okamžité zálohy v případech přizvání či mobilizace jednotek. Proto, ačkoliv přímo netvoří součást vojenské hierarchie, jsou tyto dvě kategorie pod dohledem IGPM - Inspetoria - Geral das Polícias Militares (Generální inspekce pořádkové policie), orgánu brazilské armády.

Mezi hlavními funkcemi IGPM jsou inspekce policie a hasičů ve výkonu jejich činnosti, kontrola personálu, vojenského materiálu a dohled nad vojenským výcvikem.

6. Jaké jsou atributy vojenské justice?

Vojenský soud je pobočka soudní moci zodpovědná za žalování a souzení vojenských zločinů. Tyto zločiny mohou být spáchány jak příslušníky ozbrojených sil, kteří následují svůj vlastní disciplinární útvar a jsou tedy souzeni podle této logiky, tak i civilisty. Například v případě, že osoba nespadající k ozbrojeným silám spáchá zločin uvnitř federální vojenské instituce, je tento zločin posuzován v kompetenci vojenské justice.

Vojenské zločiny jsou specifikovány ve vojenském trestním zákoníku (Código Penal Militar). Pokud příslušník ozbrojených složek spáchá během výkonu své funkce zločin uvedený v trestním zákoníku - jako je například vražda - může být souzen vojenským soudem. Pokud by nebyl, případ by měl být předán běžnému soudnictví (Justiça comum). Vojenské státní tribunály soudí možné zločiny spáchané policisty a hasiči.

Uvnitř vojenské soudní struktury existují i specifické rady pro souzení případů, které se týkají důstojníků - příslušníků, kteří se starají o směr a vedení složek, a nedůstojníků. Když se delikt týká generálů, je zanalyzován přímo poslední instancí, vrchním vojenským soudem (STM - Superior Tribunal Militar), který je složen z 15 doživotně jmenovaných soudců (Ministros vitalícios), mezi nimi důstojníky - generály námořnictva, armády a letectva a pěti civilními soudci, jmenovanými prezidentem republiky a schválenými senátem.

Vojenská justice nemůže přijímat žádná rozhodnutí, která by zasahovala do civilního života během mírových časů. Jakýkoliv občanský přestupek, který by nebyl považován za vojenský zločin nemůže být posuzován soudy napojenými na ozbrojené síly.

7. Co říká právo na možnosti jednání ozbrojených sil?

Doplňující zákon 136/2010 garantuje policejní pravomoc v pohraničních oblastech a v brazilských národních vodách. V těchto místech lze vykonávat hlídky, kontroly i zatýkání.

Také je možné vojska aktivovat pro provádění GLO (Garantia da Lei e da Ordem - Zajišťování práva a pořádku) operací. Tyto akce probíhají "ve vážných situacích s narušeným pořádkem", když dojde k vyčerpání veřejných bezpečnostních složek státu. Požadavek by měl být vznesen guvernérem a schválen prezidentem republiky, s omezenou časovou i geografickou působností a specifickou funkcí - například reakce na katastrofu.

Článek 142. Od počátku Bolsonarovy vlády, demonstranté také argumentují článkem č. 142 ústavy - který dle nich praví, že ozbrojené síly z pověření prezidenta republiky jsou zodpovědné za zajištění práva a pořádku - vyvolat vojenský převrat. Jak ale Aos Fatos vysvětlila v předchozí reportáži, toto uvažování nemá ve oporu v realitě.

Dle odborníků na ústavní právo, které Aos Fatos vyslechla, ústava nepočítá s možností zásahu do státních mocí. To znamená, že jakýkoliv pokus ozbrojených sil skoncovat s mocí zákonodárnou a soudní, byť na příkaz prezidenta, by byl státním převratem.

Zákon určuje některé možnosti federálního zásahu v jednotlivých státech a okresech či obcích, zmíněných v článku 34 ústavy. Ne všechny toto konání ozbrojených sil vyžadují. Aby se však takové zásahy uskutečnily, je nezbytný kromě rozhodnutí prezidenta i souhlas národního kongresu a příslušného zákonodárného shromáždění, které by se měly vyjádřit do 24 hodin.

Prohledat tento blog

Postřehy z Brazílie