Dělba moci v brazilském politickém systému
Brazilský politický systém má svůj původ v základech, které má společné s tím českým. Stejně jako i ten náš, vychází z teorie tří politických mocí – výkonné, zákonodárné a soudní. Nicméně nemusíme jít příliš daleko, abychom zjistili, že se od toho našeho v několika aspektech liší. Při brouzdání internetem jsem jednou narazil na velice krásnou a jednoduchou legendu, patrně výukový materiál pro školy, která přehledně tento systém popisuje. Na jejím základu a s pomocí několika především brazilských internetových zdrojů se ho pokusím zjednodušeně nastínit.
Legenda ke třem pilířům brazilského politického systému, zdroj: NOVAESCOLA,
https://novaescola.org.br/conteudo/9054/executivo-legislativo-e-judiciario-em-sala
Josef Humlíček, 22. listopad 2022, Brazílie
Teoriemi politických mocí se zabývali již antičtí myslitelé, například Aristotelés. Na počátku novověku vyústily politické, ekonomické a sociální poměry v Evropě ve vznik reformního proudu známého jako osvícenství, který rozvoj takových teorií podpořil. Jejich podstatou byla snaha o decentralizaci státní moci, která tehdy v absolutistických formách vlády bývala soustředěná do rukou jedné osoby či úřadu a tíhla k tyranii a bezpráví. Proto bylo nutné ji rozdělit tak, aby nemohlo docházet k jejímu zneužití. Vznikl tedy opak koncetrace moci - systém "dělení moci", jehož představitelem byl například anglický filozof John Locke, který prosazoval dvojité dělení moci na moc výkonnou a moc zákonodárnou. Později, v 18. století na něj navázal se svou teorií francouzský filozof Charles Montesquieu, který přišel s ideou trojitého dělení, tak jak ji známe i dnes.
V takovém systému je moc rozdělena na:
moc výkonnou (exekutivní)
moc zákonodárnou (legislativní)
moc soudní (justiční)
Nedílnou vlastností tohoto systému je vzájemný nezávislý vztah mezi jimi, kdy každá z nich má své úlohy a pole působnosti, ale zároveň se omezují, tak aby v principu "brzd a protivah" nedošlo ke zneužití a vytvoření nerovnováhy.
Tento princip uspořádání státní moci je zpravidla jedním z hlavních pilířů ústavy, nejvyšší právní normy států a je běžný v západních demokraciích současného světa, ačkoliv se jeho atributy v různých zemích od sebe někdy méně či více liší. I přesto však nadále sleduje jeho hlavní ideje – spravedlivý a demokratický stát s rovným příležitostmi pro každého občana.
V Brazílii je pro tento stav určující ústava (Constituição) z roku 1988. Stejně jako Česká republika je Brazílie demokratickou republikou se stejným trojitým principem dělby moci. Avšak liší se formou státního zřízení. Zatímco ČR je unitárním státem s parlamentním systémem, Brazílie je federací 26 států a jednoho distriktu se systémem prezidentským. Zmíněné rozdíly se projevují odlišností ve způsobu dělby státní moci Brazílie ve srovnání s Českou republikou.
Pro lepší pochopení dělby moci v Brazílii dobře poslouží úvodní schéma (klikni zde pro otevření v plné velikosti). V něm lze vidět dvě základní dělení. První, horizontální, již zmíněné rozdělení dělby moci do tří skupin a pak druhé, vertikální, které tuto dělbu moci stupňuje dle výše administrativního dělení země. Při zachování této posloupnosti se podíváme na všechny tři státní moci (três poderes) i s jejich zastoupením na všech úrovních.
 |
| Vzájemná souvztažnost tří mocí brazilského politického systému, zdroj: Separação de poderes, Wikipedia PT |
Moc výkonná - exekutivní (poder executivo)
Adoptováním prezidentského systému (presidencialismo) v Brazílii se na federální, respektive úrovni Unie (Únião) soustředí výkonná moc funkcí hlavy státu (chefe do Estado) a předsedy vlády (chefe do Governo) do rukou prezidenta (Presidente da República). Moci výkonné náleží vydávat, spravovat, ale i vetovat zákony, navrhovat rozpočet a vykonávat správu země. V praxi to znamená uvádět v platnost vládní programy (ekonomické, sociální, vzdělávací, kulturní, infratrukturní, zdravotnický, atd.) a dohlížet na ně s cílem zajistit jejich kvalitu a účinnost.
Prezident může ve výjimečných případech, pokud si to situace žádá, vydávat prozatimní opatření s platností zákona. Jeho povinností je zachovávat integritu a nezávislost země a také disponuje pravomocí provádět nominace do významných institucí, především ministerstev (Ministérios) a tajemníky či sekretáře (Secretários). Součástí exekutivy jsou i další orgány veřejné správy.
Na úrovni států (Estados) reprezentuje vedoucí exekutivní úlohu guvernér (Governador) a na úrovni obecní (Município) pak starosta (Prefeito).
Jak prezident, tak i guvernér a starosta jsou voleni do svých funkcí přímo všelidovým hlasováním (votação popular) na dobu čtyř let.
Moc zákonodárná – legislativní (poder legislativo)
Základní úlohou legislativní moci je tvorba zákonů, které řídí společnost a dohled nad mocí výkonnou.
Na federální úrovni je reprezentovaná národním shromážděním (Congresso Nacional), které je brazilským “parlamentem”. Národní shromáždění je jako i u nás dvoukomorové (bicameral) a skládá se z poslanecké sněmovny (Câmara dos Deputados) a senátu (Senado Federal). 513 poslanců (Deputados) je voleno přímo na dobu 4 let a senátoři (Senadores), kterých je 81, jsou volení také přímou volbou občanů, nicméně jejich mandát je osmiletý. Právní návrhy prvně procházejí čtením ve sněmovně a poté senátem. Poslanecká sněmovna má výlučnou pravomoc zahájit proces impeachmentu proti prezidentovi, víceprezidentovi a členům vlády, který však senát zpracovává a posuzuje. Ten má také garantovanou pravomoc schvalovat prezidentské nominace do funkcí daných ústavou.
Dodatečně se na legislativní moci podílí i tzv. federální účetní dvůr či úřad (Tribunal de Contas da União – TCU), který má na starosti dohled nad finančními a majetkovými pohyby orgánů federálního aparátu.
Na střední úrovni plní roli zákonodárné moci legislativní shromáždění (Assembleias Legislativas), která fungují podobně jako poslanecká sněmovna. Každý jednotlivý stát unie má svoje vlastní legislativní shromáždění, do kterého občané přímo volí své politické zástupce (Deputados Estaduais), rovněž na dobu čtyř let. V rámci dohledu nad financemi státu v každém z nich působí i již zmíněné účetní úřady, v tomto případě státní (Tribunais de Contas dos Estados).
Stejný princip je uplatňován i na nejnižší, obecní úrovni, kde zákonodárnou moc reprezentují obecní zastupitelstva (Câmaras de Vereadores) a obecní účetní úřady (Tribunais de Contas dos Municípios).
Institut senátu na nižších úrovních nebyl zaveden, existuje pouze ve sféře federální.
Moc soudní – justiční (poder judiciário)
Obecně soudní moc zajišťuje individuální, kolektivní a společenská práva a řeší spory mezi státem, subjekty a občany, jinými slovy vykládá a dohlíží na dodržování práva a zákonů v zemi. Pro vykonávání této funkce disponuje správní a finanční autonomií, kterou jí garantuje ústava. Soudní moc má pravomoc stíhat a soudit mimo jiné případy, ve kterých má jako žalobce zájem unie, obecní subjekt či federální veřejná společnost, politické a trestné činy spáchané proti unii a případy související s lidskými právy.
Brazilské soudnictví se formuje do dvou hlavních skupin – soudnictví specializované (Justiça Especial) a soudnictví běžné (Justiça Comum), které jsou dále dělené dle závislosti na oblasti, ve které právo působí (trestní, vojenské, pracovní, občanské, volební). Vedle tohoto dělení je přítomné i dělení dvojinstanční.
V první, nejnižší instancí jsou okresní soudy (Varas – sídlo, Comarca – soudní okres) se soudci (Juizes) vzešlými z veřejného výběrového řízení. Druhou instanci představují především regionální soudy (Tribunais Regionais) plnící funkci odvolacích soudů. Soudcům, kteří je reprezentují se říká Desembargadores a do svých funkcí jsou povyšováni kariérním postupem. Nejvyšší složkou brazilské justice jsou vrchní soudy (Tribunais Superiores) s jejich členy (Ministros), které do funkcí nominuje prezident a schvaluje senát. Vůdčí roli mezi nimi má Nejvyšší federální soud (Supremo Tribunal Federal – STF) složený z 11 členů, jehož hlavní úlohou je zjednodušeně dohled a ochrana brazilské ústavy.
V Brazílii se především v akademických kruzích a novinařině používá pro představitele soudní moci pojem magistrado.
Zdroje:
https://www.sigalei.com.br/blog/os-3-poderes-do-brasil-papeis-e-responsabilidades
https://www.todamateria.com.br/tres-poderes/
https://www.brazilcounsel.com/blog/hey-judge-whats-your-name
https://mundoeducacao.uol.com.br/politica/como-funciona-sistema-politico-brasileiro.htm
https://blog.advbox.com.br/estrutura-do-poder-judiciario/
https://cs.wikipedia.org/wiki/D%C4%9Blba_moci
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%9Astava
Komentáře
Okomentovat