Postřehy z Brazílie

Alespoň tak by se dala okomentovat situace na poli žurnalistiky největší jihoamerické země dle aktualizovaného indexu svobody tisku, který zveřejnila nevládní organizace Reporters without borders. Odchod bývalého prezidenta z úřadu přispěl k lepšímu umístění Brazílie v celosvětovém žebříčku, nicméně země stále zůstavá zařazena v kategorii problematických států. Zlepšení se dočkala Česká republika i válkou postižená Ukrajina. Naopak Rusko se propadlo. Mapa zemí světa dle indexu svobody tisku dle organizace Reporters without borders, zdroj: https://rsf.org/en Josef Humlíček     Index svobody tisku má na svém seznamu 180 zemí a od roku 2021 je pro jeho sestavení používána nová  metodologie, za kterou stojí skupina expertů z akademického a novinářského prostředí. Metodologie využívá pěti indikátorů, které poskytují vizi svobody tisku v celé její složitosti, konkrétně to jsou: politický kontext, právní rámec, ekonomický kontext, sociokulturní kontext a bezpečnost.  ...

Vznik prvních politických stran v Brazílii se odehrával podobně jako v ostatních zemích. První, ačkoliv ne ještě v podobě tak, jak je dnes známe, se v Brazílii objevily během 20. let 19. století a byly reprezentovány především elitami společnosti. Většinovým a typickým znakem brazilských politických stran je jejich relativně krátká životnost. S tím, jak se v průběhu historie v zemi měnil politický systém a režim vládnutí, docházelo i k četným vznikům a zánikům politických stran. Některé přežily díky tomu, že nabyly novou identitu, jméno a složení, jiné se sloučily s dalšími. Strany se také často spojovaly a to čistě s cílem se vymezit, než z důvodů idejových. Příkladem typického života brazilské politické strany je dnes již neexistující Republikánská paulistická strana. Opakem by mohla být stoletá životní cesta Brazilské komunistické strany, jejíž legální existence však byla většinou krátká a dočasná. Prezident Juscelino Kubitschek během své inaugurace, zdroj: https://gvcult.blogosfera...