Postřehy z Brazílie

Brazilský spisovatel, lektor a poradce, Augusto de Franco si ve svém komentáři pokládá otázku, zdali je současný brazilský prezident skutečný demokrat a nachází několik důvodů, proč tomu tak není. Augusto ve svém posuzování pracuje s teorií klasifikace politických režimů Anny Luhrmannové, Marcuse Tannenberga a Staffana Lindberga, která operuje se čtyřmi kategoriemi - liberální demokracie, volební demokracie, volební autokracie a uzavřená autokracie. Autor vydal v letošním roce knihu nazvanou "Jak se rodí demokracie" a v posledních týdnech rovněž vystupuje v pořadu "Democratize!" rozhlasové multiplatformní stanice Rede 98. Augusto de Franco se svou nejnovější publikací "Jak se rodí demokracie", zdroj: Twitter účet Augusto de Franco      První odpověď, okamžitá a jednoznačná, na otázku v titulku je následující. Lula je takový demokrat jako jsou Evo Morales, Cristina Kirchner, Rafael Correa, Mauricio Funes, Manuel e Xiomara Zelaya, Fernando Lugo nebo Lopez Ob...

Brazílie zaznamenala nejnižší počet násilných úmrtí od roku 2007. Počet vražd v největší zemi latinské ameriky klesl v loňském roce ke 40 tisícům. Za poklesem stojí nejen snaha federálních a místních vlád o integraci prevence s policejní činností, ale například i demografický vývoj či efektivnější směřování finančních prostředků pro instituce, které se zločinem boj svádí. Homicídio, zdroj: https://destrinchandoodireito.com/art-121-cp/ Josef Humlíček       Zpravodajský portál G1 zveřejnil v březnu letošního roku zprávu se statistikami vražd za rok 2022. Zjištění vychází z projektu Monitor da violência (Monitor násilí), vzniklého z partnerství mezi G1 (Mediální skupina Globo), Fórum Brasileiro de Segurança Pública ( Brazilské fórum pro veřejnou bezpečnost) a Núcleo de Estudos da Violência da Universidade de São Paulo (Centrum pro výzkum násilí z Univerzity São Paulo). Projekt funguje od roku 2018 a čerpá právě i z dat Brazilského fóra pro veřejnou bezpečnost, které...

Leandro Narloch, brazilský spisovatel a novinář se ve svém textu publikovaném na webu týdeníku VEJA v rámci své rubriky (již bývalé) Lovec mýtů (Caçador de mitos) pokusil vysvětlit, proč mají kriminálníci úspěch ovládnout favely v kopcích Ria de Janeira. Dle něj je to absence uplatňování a vymáhání pravidel státem a nikoliv špatná sociální situace v lokalitách, co vede jejich obyvatele k vkladání důvěry ve vůdce kriminálních skupin. Ačkoliv byl článek napsán v roce 2015, stojí za to si ho přečíst. Jako příčinu problematické reality, která je i dnes stále aktuální, nepovažuje bídnou sociální situaci, jak by se snad na první pohled dalo čekat.   Leonardo Narloch, zdroj: https://www.portaldosjornalistas.com.br/jornalista/leandro-narloch Leonardo Narloch, Caçador de mitos, VEJA, únor 2015 https://veja.abril.com.br/coluna/cacador-de-mitos/os-traficantes-e-o-imperio-da-lei-nas-favelas/amp/      Reportér Leslie Leitão strávil 7 hodin zpovídáním překupníka drog ( traficante...

Vznik prvních politických stran v Brazílii se odehrával podobně jako v ostatních zemích. První, ačkoliv ne ještě v podobě tak, jak je dnes známe, se v Brazílii objevily během 20. let 19. století a byly reprezentovány především elitami společnosti. Většinovým a typickým znakem brazilských politických stran je jejich relativně krátká životnost. S tím, jak se v průběhu historie v zemi měnil politický systém a režim vládnutí, docházelo i k četným vznikům a zánikům politických stran. Některé přežily díky tomu, že nabyly novou identitu, jméno a složení, jiné se sloučily s dalšími. Strany se také často spojovaly a to čistě s cílem se vymezit, než z důvodů idejových. Příkladem typického života brazilské politické strany je dnes již neexistující Republikánská paulistická strana. Opakem by mohla být stoletá životní cesta Brazilské komunistické strany, jejíž legální existence však byla většinou krátká a dočasná. Prezident Juscelino Kubitschek během své inaugurace, zdroj: https://gvcult.blogosfera...

Brazilský politický systém má svůj původ v základech, které má společné s tím českým. Stejně jako i ten náš, vychází z teorie tří politických mocí – výkonné, zákonodárné a soudní. Nicméně nemusíme jít příliš daleko, abychom zjistili, že se od toho našeho v několika aspektech liší. Při brouzdání internetem jsem jednou narazil na velice krásnou a jednoduchou legendu, patrně výukový materiál pro školy, která přehledně tento systém popisuje. Na jejím základu a s pomocí několika především brazilských internetových zdrojů se ho pokusím zjednodušeně nastínit. Legenda ke třem pilířům brazilského politického systému, zdroj: NOVAESCOLA,  https://novaescola.org.br/conteudo/9054/executivo-legislativo-e-judiciario-em-sala Josef Humlíček, 22. listopad 2022, Brazílie      Teoriemi politických mocí se zabývali již antičtí myslitelé, například Aristotelés . Na počátku novověku vyústily politické, ekonomické a sociální poměry v Evropě ve vznik reformního proudu známého jako osvícens...

 Protesty a blokády hlavních silničních tahů napříč celou Brazílií, které se rozhořely ihned následující den po vyhlášení výsledků prezidentských voleb kromě mnoha střetů s ozbrojenými složkami federální policie a rovněž podkopání její důvěry, především té dopravní PRF - Polícia Rodoviária Federal, přinesly také silnou dávku smíchu a pobavení na brazilských sociálních sítích. Záběry zobrazují nečekaného pasažéra, zdroj: Correiro Brasilienze  Josef Humlíček, 10. listopad, 2022      Sociální sítě se ve čtvrtek 5. listopadu, jen několik dní po skončeném druhém kole prezidentských voleb opět začaly otřásat. Důvodem bylo neuvěřitelné vyústění napjaté situace, kdy příznivci poraženého současně dosluhujícího prezidenta Jaira Bolsonara pořádali blokády silnic po celé zemi a dožadovali se zásahu armády v reakci na údajný volební podvod.      V tomto konkrétním incidentu, který se odehrál ve státě Pernambuco na severovýchodě země, účastník jedné z takových ...

  Ve svém komentáři z 25. října 2022 se sloupkařka brazilského UOL(Universo Online) Madeleine Lacsko pozastavuje nad výsledky průzkumů agentury IPEC ohledně vnímání demokraci brazilskými občany.  Komentář jsem přeložil do češtiny se snahou zachovat text maximálně doslovný.  Originální text zde: https://noticias.uol.com.br/colunas/madeleine-lacsko/2022/10/25/brasileiro-quer-democracia-mas-da-outro-significado-a-palavra-mostra-ipec.htm    Madeleine Lacsko, zdroj: Twitter autorky      Poslední výzkum IPEC přinesl velice významné zjištění ohledně vztahu brazilských voličů k demokracii. Je velice dobré vědět, že ohromující většina země, 70 %, považuje za absolutní prioritu žít v demokratickém režimu. V tomto bodě, byste se měli ptát, proč váš kandidát nemá 70 % hlasů, když je vlastně jedinou zárukou pro pokračování demokracie. Je to proto, že to slovo získalo neuvěřitelné množství významů.       Když se ostatními bavíte o demokraci...

 Josef Humlíček  Největší zemi latinské ameriky čeká dlouhý a hlavně napínavý nedělní večer. 30. října rozhodne více než 150 miliónů oprávněných brazilských voličů a voliček o tom, kdo se na další čtyři roky stane dalším prezidentem. Prezidentské volby v Brazílii dospěly do druhého rozhodujícího kola, jelikož žádný z kandidátů a kandidátek v tom prvním, které se uskutečnilo 2. října, nezískal alespoň 50 % platných hlasů nutných pro zvolení. Dva finální kandidáti Lula a Bolsonaro. Zdroj: Poder360        Nejblíže se tomuto číslu dle očekávání přiblížil již bývalý dvojnásobný prezident Luiz Inácio Lula da Silva (PT – Partido dos Trabalhadores) se svými 48,4 %, následovaný současným prezidentem Jairem Messiasem Bolsonarem (PL – Partido Liberal) , který dosáhl na 43,2 %. Další dva kandidáti v pořadí, Simone Tebet (MDB - Movimento Democrático Brasileiro) a Ciro Gomes (PDT - Partido Democrático Trabalhista) dosáhli marginálních výsledků 4,2 % a 3 % a s výs...